73) Poslední pohled
Bertrand k ní vrhl poslední zkroušený pohled. Dlouhé roky byla součástí jeho života. Hýčkal ji, znal každé její zákoutí od kýlu až po nejvyšší vrcholky stěžňů. Znal i její vrtochy. A že uměla být vrtošivá. Ale když člověk věděl jak na ní, byla tou nejlepší lodí, na které se kdy plavil. Krásná, s pevným trupem a štíhlou přídí. A teď se bezmocně zmítala na zvířené hladině, stěžně polámané. S každým nárazem vln její trup hlasitě úpěl. Naříkala. Volala ho. A on už pro ni nemohl nic udělat...
Jeho odvážel člun do rukou nepřítele. Na ni čekaly jen černé, chladné hlubiny.