28) Hranice
Zmuchlanou uniformu schovala do rance a oblékla si starý, roztrhaný kabát. Bonny ho zvědavě očichával. Jakoby se jí ptal, proč to dělá. Proč se vzdává. Ale ona už neměla sílu bojovat. Její svět se zhroutil. Hodila ranec na záda. Starou loveckou pušku pověsila na rameno. Naposled se ohlédla k pobřeží. Nezvykle klidné moře šplouchalo o přístavní hráz. Tam nechá těch dvanáct let služby ve jménu... Koho vlastně? Krále? Admirálů? Nebude se nikoho doprošovat. Plazit se po kolenou, aby mohla sloužit alespoň na vězeňské lodi. Byl čas jít dál. Zapomenout. Na nekonečné míle oceánu. Na Skřivánka. Na přátele. Vrátí se domů.